archeologické nálezy jsou nezpochybnitelnou součástí našeho společného kulturního dědictví a vypovídají o životě lidí na konkrétním území i o proměnách historické kulturní krajiny. Aby nedocházelo k jejich ničení, jsou chráněny zákonem o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění.
Podle tohoto zákona je stavebník povinen již od doby přípravy stavby svůj záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést záchranný archeologický výzkum. Pro území bývalého okresu Ústí nad Labem je oprávněných organizací několik, mezi nimi i Muzeum města Ústí nad Labem.
Stavebník musí výzkum strpět, a pokud je právnickou osobou, nebo osobou fyzickou, při jejíž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, musí rovněž uhradit náklady na tento výzkum. Pokud je stavebník fyzickou osobou a stavba není podnikatelským záměrem (např. stavba rodinného domu), finanční náklady nese organizace provádějící archeologický výzkum.
Včasné projednání archeologického výzkumu snižuje rizika případných zdržení samotné stavby (archeologický výzkum lze realizovat před vydáním stavebního povolení a postačí pouze územní rozhodnutí). Proto doporučujeme obrátit se na oprávněnou organizaci v dostatečném předstihu před plánovaným zahájením prací.
Před zahájením samotného výzkumu by měla vždy být uzavřena dohoda (objednávka nebo smlouva o dílo dle Občanského zákoníku) mezi stavebníkem (investorem) a oprávněnou organizací, stanovující konkrétní rozsah, podobu, finanční náklady, termíny a harmonogram záchranného archeologického výzkumu.
Pro stanovení potřebného rozsahu archeologického výzkumu je nutno poskytnout stavební dokumentaci: situační plán (např. kopii snímku z katastrální mapy), výkopové plány (půdorys + řezy), projekt suterénu, harmonogram prací, event. geologický či inženýrsko-geologický průzkum.
Po provedení záchranného archeologického výzkumu bude oprávněnou organizací vystaven doklad o provedení archeologického výzkumu, v případě větších výzkumů bude vypracována pro investora nálezová zpráva. Oba dokumenty slouží stavebníkovi jako potvrzení o provedeném záchranném archeologickém výzkumu ke kolaudačnímu řízení.
Záchranný archeologický výzkum probíhá nejčastěji formou dohledu při provádění výkopových prací. Pokud dojde k odkrytí archeologického nálezu či situace, proběhne dokumentace, vzorkování (pro lepší dataci odkrytých situací), případně dokopání porušených situací. Cena výzkumu se počítá podle platného sazebníku na základě skutečně odpracovaných hodin. Záchranný výzkum realizovaný formou dohledu se pohybuje v řádu hodin až dní.
V případě rozsáhlých staveb v místech s předpokládaným výskytem archeologických nálezů (v jádru historických měst; výstavba výrobních či skladových hal v oblastech se starou sídelní tradicí apod.) je archeologický výzkum často velmi komplikovaný a časově i finančně náročný. Jedná se o kompletní průzkum stavební aktivitou ohrožené plochy, kdy archeologové ručně prozkoumají všechny historické terény související s lidskou aktivitou. O to závažnější je v tomto případě nutnost včasné přípravy projektu výzkumu a jeho realizace tak, aby neohrozila faktické zahájení stavebních prací. Trvání terénní části záchranného výzkumu se pohybuje dle rozsahu zkoumané plochy v řádu týdnů až měsíců.
Pokud byste měli v souvislosti s plánováním či realizací stavby jakékoliv dotazy týkající se archeologické památkové péče, můžete se obrátit na pracovníky archeologického oddělení Muzea města Ústí nad Labem.